Fakta a mýty o solárním opalování
Pozitivní účinky opalování
Pro naše tělo je určitá dávka slunečního záření nezbytná
Dermatologové straší s rakovinou kůže tak, že pomalu máme strach vystrčit nos z domu. Přitom pro naše tělo je určitá dávka slunečního záření nezbytná…
Při slunění platí "všeho s mírou“. Rozhodně se nesmíme dopustit, abychom se spálili. Každá spálenina nám opravdu ublíží a naše kůže zestárne o několik let. Ale sluníčko je nám na druhou stranu tolika způsoby prospěšné, že by bylo škoda se ho úplně vzdát.
Pro psychickou pohodu
I když dermatologové před opalováním varují, psychologové ho vychvalují. Působení slunečních paprsků na lidskou psychiku je prokázané. Jen při představě sexy opálené postavy a veselých zážitků z pláže se každému udělá na duši dobře.
Dělají to hlavně lidé, kteří se v podzimním období intuitivně brání sezónní depresi. Ne pro ultrafialové záření, které přitom konzumují, nýbrž pro zlepšení nálady jasným světlem.
V severských zemích, kde jsou během zimních měsíců extrémně dlouhé noci, lidé právě z tohoto důvodu často navštěvují solária. V zimě totiž trpí depresemi. Norsko a Švédsko patří k zemím s vyšším nejvyšším výskytem sebevražd během zimních měsíců. Proto chtějí dohnat nedostatek přirozeného světla. Protože ale fototyp jejich kůže bývá 1 nebo 2, jsou náchylnější k tvorbě rakoviny kůže…
Dávka vitaminu D pro pevné kosti!
Prevencí osteoporózy je mít v těle dostatek vápníku. Je však třeba říci, že účinnost vstřebávání vápníku u dospělého člověka je nízká, jen kolem 30 procent. Vstřebatelnost vápníku významně podporuje vitamin D.
"Doporučená denní dávka vitaminu D je 800 mezinárodních jednotek, většina z nás však přijímá jen polovinu této dávky,“ upozorňuje profesor Jan Štěpán z Revmatologického ústavu v Praze.
"Pobytem na slunci se vitamín D v kůži vytváří bohužel jen několik měsíců v roce, navíc krémy s vyšším ochranným faktorem brání jeho tvorbě.“ Lehké opálení vám určitě prospěje.
Sluníčkem proti trombóze
Ženy, které své tělo vystavují slunečním paprskům, mají snížené riziko vzniku žilní trombózy (krevní sraženiny). Švédští vědci z Univerzity Karolinska ve Stockholmu tvrdí, že podle několika průzkumů je výskyt žilní trombózy daleko častější v zimním období než v letním. Proto provedli vlastní šetření a sledovali po jedenáct let téměř 30 000 žen ve věku 25 až 64 let z jižního Švédska.
Výzkum prokázal, že ženy, které se opalují kdykoli během roku, doma či v cizině, mají o 30 procent nižší pravděpodobnost, že se u nich trombóza objeví. Vědci se domnívají, že za snížené riziko onemocnění může také vyšší produkce vitaminu D v kůži působením slunečního záření. Vitamin D podporuje totiž protisrážlivé mechanizmy.
